Bezlepková strava je přirozeně bez lepku (glutenu).

Lepek a kde se vyskytuje

Lepek obsahují obilniny, pšenice, ječmen, žito a oves. V pšenici je složen ze dvou bílkovin, gliadínu a gluteninu nachazející se společně se škrobem v endospermu, vnitřní části semene některých obilnin. Pšenice špaldy, která byla pěstovaná v minulosti se vyskytovalo pouze 10 % lepku a dnes je pšeničná mouka vyráběná ze pšenice ozimé, která obsahuje až 50 % lepku. Vyšlechtěny byly nové tetra a hexaploidní pšenice, které nahrávají potravinářskému průmyslu, ale rozhodně ne lidskému zdraví. U ječmene je lepek složen ze směsi hordeinu a gluteninů. U žita jde o směs secalinu a gluteninů. Finální složení bílkovin ovsa je poněkud složitější, převažuje u něj avenin, který již můžeme přiřadit ke gluteninům.

V evropské kuchyni je hojně využíván v průmyslově vyrobených potravinách.
Nejvíce lepku obsahují především pekárenské výrobky, vločky, těstoviny, krupice, paštiky, salámy, hořčice, kečupy, sójová omáčka, tatarská omáčka, dressingy, masox, bujóny, sekaná, prejty, masové konzervy, párky, klobásy, buřty, čokoláda, nugát, karamel, lipo bonbóny, želé, želatinové výrobky, marmelády a nebo bramborové lupínky s obsahem sladu, mléčné výrobky zahuštěné pšeničným škrobem stejně jako pudingy, zmrzliny a další.

Bezlepková strava (dieta)

Jednoduše strava, která neobsahuje lepek. Její obliba ve světě roste, zatímco lepek se stal strašákem dnešní doby.

Bezlepková strava, neboli dieta a její dodržování je buď nutné, anebo dobrovolné. Někdo lepek zkrátka jíst nemůže a nemá jinou volbu. V současnosti však stále přibývá těch, kteří se stravují bez lepku dobrovolně. Proč? Chtějí zhubnout nebo ulevit svým zdravotním problémům, protože bezlepkové potraviny jsou snadněji stravitelné a pro tělo nejsou tak zatěžující. Můžeme ji nazývat také stravou odlehčenou.

Nutnost bezlepkové diety – alergie na lepek a celiakie

Alergie na lepek

Tuto dietu by měl dodržovat každý, kdo má potíže se stravitelností lepku. Říká se tomu alergie na lepek.

Alergická onemocnění jsou častější ve vyspělých zemích než v zemích více tradičně a zemědělsky orientovaných. Rozdíly se také vyskytují u městských (častější alergie) a venkovských obyvatel.
Lepek je tedy významný alergen, který může způsobit reakci imunitního systému, potravinovou alergii.
Alergie na lepek se projevuje především zažívacími a dýchacími problémy, kopřivkou nebo ekzémem. Tato alergie může být dědičná. Jsou-li rodiče nebo jeden z nich, alergičtí na lepek, pak potomek těchto rodičů bude s větší pravděpodobností také alergik. Není jsou to samozřejmě pouze dědičné dispozice, alergii na lepek si můžeme přivodit i sami, pokud budeme jíst ve velkém výrobky z tvrdé pšenice.

Celiakie – nesnášenlivost lepku

Mnohem závažnější je onemocnění trávicího traktu, tzv. celiakie (nesnáčenlivost lepku). Ten, kdo jí trpí, musí roněž dodržovat bezlepkovou dietu.

Celiakie je celoživotní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku. U lidí s touto nesnášenlivostí dochází působením lepku ke změně povrchu sliznice tenkého střeva, mizí zde mikroklky a klky. V důsledku toho se povrch tenkého střeva snižuje, s tím se zmenšuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin.

Typickými příznaky jsou průjem, plynatost, křeče, pokles hmotnosti, snížená chuť k jídlu, anémie, zvracení, bolesti kloubů, osteoporóza, zvýšená kazivost zubů, deprese nebo únava.

Samotná příčina celiakie je trvalá a není v současné době vyléčitelná. Proto je jedinou terapií celoživotní vyloučení lepku z potravy. Na bezlepkovou dietu tělo příznivě reaguje velmi rychle. Lidé s těžkou akutní formou celiakie (tzv. floridní) musejí zpočátku vynechat mléko, tučná jídla, těžké a dráždivé potraviny. To je nutné během doby, než se vzpamatuje sliznice tenkého střeva. Po jejím zahojení je možné jíst všechny potraviny, které neobsahují lepek.

Zdroj: Slunečný život, IKERS ENZYMA s.r.o., Společnost pro bezlepkovou dietu z.s.